Mapa přesměrování je soubor rozhodnutí o tom, kam mají existující odkazy vést po změně. Užitečná je jen tehdy, když jsou cíle relevantní a implementaci jde zkontrolovat.
Nespoléhejte jen na současnou sitemapu
Začněte URL ze sitemapy a doplňte užitečné adresy z analytiky, přehledů vyhledávání, interních odkazů, souborů ke stažení a známých kampaní. Starší URL mohou mít návštěvy, i když v navigaci už nejsou.
U každé původní URL veďte její stav, účel obsahu, plánovaný krok, cílovou adresu a toho, kdo ji kontroluje. Adresy normalizujte opatrně, aby nezmizely podstatné rozdíly v cestě nebo v parametrech.
O každé stránce rozhodněte výslovně
U každé URL rozhodněte, jestli zůstane, přesune se, sloučí s jinou stránkou, nebo zanikne. Trvalé přesměrování dává smysl, když existuje relevantní náhrada. Ne každá zrušená stránka má vést na homepage.
Ověřte, že navržený cíl existuje a odpovídá stejnému záměru. Kde se slučuje několik starých stránek, projděte obsah nové stránky. Nespoléhejte na to, že stačí společná kategorie.
Ověřte chování po nasazení
Otestujte staré adresy proti stagingu nebo nasazenému prostředí a zkontrolujte stavový kód, finální URL a počet přesměrování za sebou. Hledejte smyčky, řetězce, rozdíly ve velikosti písmen, nečekané chování koncového lomítka a ztracené parametry dotazu.
Po spuštění kontroly zopakujte na ostré doméně. Interní odkazy a sitemapy upravte tak, aby vedly rovnou na finální adresy, a v hlášeních chybějících stránek sledujte URL, které původní soupis nezachytil.
Hlavní myšlenkaJak to použít v praxi.
Mapu přesměrování veďte jako ověřitelná data s očekávaným výsledkem pro každou starou URL. Testujte, co skutečně vrací server, ne jen tabulku.
Zdroje a další čtení
Původní redakční text Bemate. Funkce a tarify produktů se mohou měnit; pro své nastavení si ověřte oficiální dokumentaci.