Agent si design systém spolehlivě neodvodí z hrstky snímků obrazovky. Potřebuje výslovně definovaný slovník, příklady správného skládání a způsob, jak poznat, že změna porušila pravidla.
Pojmenujte rozhodnutí, která mají zůstat konzistentní
Definujte sémantické tokeny pro text, plochy, ohraničení, rozestupy a interaktivní stavy. Surové hodnoty palety držte odděleně od rolí, které plní. Typografickou hierarchii a responzivní chování popište pojmy, které už používá implementace.
Sekundární akce by například měla odkazovat na existující komponentu a její tokeny, místo aby agenta vybízela k vymýšlení nového obrysového tlačítka. Design Tokens Community Group nabízí formát pro výměnu dat tokenů mezi nástroji.
Dokumentujte skládání, nejen komponenty
Knihovna tlačítek a karet nevysvětlí, jak sestavit stránku. Ukažte platné kombinace: úvod s omezenou šířkou textu, obrázek z případové studie s popiskem nebo formulář se stavy chyby a úspěchu. Zaznamenejte, kdy se komponenta nehodí.
Příklady držte blízko funkčnímu kódu. Storybook nebo jiná reference komponent může ukázat varianty, limity obsahu a chování každé komponenty zvlášť, takže lidé i agenti vycházejí ze stejného zdroje.
Pravidla ať hlídá kontrola
Automatické kontroly zachytí chybějící popisky, neplatné tokeny, nefunkční routy a selhání buildu. Vizuální kontrola ale dál musí posoudit hierarchii, obsah, rytmus a interakci. Žádejte malé změny s náhledy, aby se chyby snáz hledaly.
Když nový požadavek do systému nezapadá, rozhodněte, zda rozšířit komponentu, nebo vytvořit novou. Nedovolte, aby se z opakovaných jednorázových výjimek potichu stal skutečný designový jazyk.
Hlavní myšlenkaJak to použít v praxi.
Užitečné zadání pro agenta odkazuje na udržovaný systém a jeho kontroly. Cílem jsou konzistentní rozhodnutí, ne jen rychlejší markup.
Zdroje a další čtení
Původní redakční text Bemate. Funkce a tarify produktů se mohou měnit; pro své nastavení si ověřte oficiální dokumentaci.